Z vyvrhele milovaným tatíčkem vlasti

0 Comments

Rok 1918 byl bezesporu nejdůležitějším dnem našich dějin. Jednalo se o rok obrovských změn, o významný krok k formování demokratického československého státu a také o rok, v němž byla zakončena první světová válka. Ze školy určitě víte, jaké byly významné tváře roku 1918 https://www.americka-nebankovni-hypoteka.cz/vyznamne-tvare-roku-1918-na-ceskych-platidlech/. Novinkou tak určitě není ani to, že vůbec nejdůležitější byl náš pozdější a vůbec první prezident Tomáš Garrigue Masaryk. I když se jednalo o tak významnou osobnost, je jistě spousta zajímavostí, které se k vám ještě nedostaly. Pojďme se tedy podívat na ty nejzajímavější.

Tomáš Garrigue Masaryk

I když se jednalo o tak velkou osobnost, která byla slavná nejen u nás, ale také v zahraničí, rozhodně tomu tak nebylo od samotných začátků. Tomáš Garrigue Masaryk (tehdy jen Tomáš Masaryk) se narodil 7. března roku 1850 v Hodoníně do, dá se říci, chudé rodiny. Otec byl kočím a matka se živila jako kuchařka. Ne příliš známým faktem je, že náš budoucí prezident a zakladatel celého státu, se měl původně stát kovářem. Toto povolání mu „překazily“ až nad příliš dobré studijní výsledky. Tím se stalo, že začal se studiem na vídeňském gymnáziu. Ovšem ani to nebyla zrovna procházka růžovým sadem. Studium nedokončil, protože z něj byl svým způsobem vyhozen. Nečekejte ovšem žádný skandál. Za vše mohla prostá láska. Tomáš Masaryk se totiž zamiloval do dívky z lepší společnosti, což se nelilo dívčiným rodičům, kteří se postarali tedy o to, aby byl ze studia vyhozen. Studium mu ovšem bylo dovoleno dokončit na jiném gymnáziu. Po jeho absolvování následovalo studium filozofie rovněž ve Vídni. Během studií se navíc opět zamiloval, tentokrát do své životní lásky Charlotte Garrigue, která pocházela z Ameriky a byla velice inteligentní a rovněž skvělá klavíristka. Tomáš Masaryk si ji dokonce vážil na tolik, že po ní přejal jméno Garrigue. Velice důležité je také zmínit Masarykovo nadprůměrné nadání na jazyky.

Noční praha

Velice zajímavým odvětvím Masarykova života je také jeho přístup k víře, který byl velice komplikovaným. Ze začátku byl vychováván ke katolické víře. Vše ale změnily jeho cesty po Americe, kde začal obdivovat protestantismus a poté skončil u necírkevní víry, která nepotřebuje jako prostředníka církev. Kdybychom jeho finální názor chtěli shrnout do pár bodů, dalo by se říct, že se stavěl na základních hodnotách, které říkají, že každý věřící v sobě má boží lásku, která mu k víře stačí, nepotřebuje, takže církev, a je také nezávislá na pozemských pravidlech.

A jak je vlastně možné, že se původně z nejvíce nesnášeného člověka, který byl místními odsuzován hlavně kvůli kauze Rukopisů a Hilsneriádě, stal tatíček vlasti. Za vše mohla jeho bojovnost za demokracii a vytvoření svobodného státu pro Čechy a Slováky.